|
|
Výživa a další charakteristiky dětí do 1 roku věku
NOVOTNÁ, Radka
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo jednak zpracování rešerše na základě zajímavé knižní a elektronické literatury, která se zabývala především výživou dětí. Mezi úzce související témata patřila například nemocnost či očkování dětí. Dalším záměrem této práce byl sběr a porovnávání dat získaných prostřednictvím dotazníku. Bakalářská práce obsahuje dvě části - teoretickou a praktickou část. V první části práce jsou uvedeny informace získané a zpracované z tuzemské i zahraniční literatury. V práci se pojednává o významu kojení, umělé kojenecké výživě a zavádění nemléčných příkrmů. Pozornost je také věnována druhům mateřského mléka nebo oblasti kojení v závislosti na kladném či negativním vlivu na dítě. Kromě těchto témat jsou zde také detailněji rozepsané povinná a nejčastěji volitelná očkování. Střídmě je zde zmíněna i nemocnost dětí. Praktická část práce se zaměřovala na vyhodnocování dat, která byla sbírána formou předem stanoveného dotazníku, který byl součástí širšího projektu ve vazbě na práci studentky Markéty Mužíkové, Terezy Šafránkové a Kateřiny Součkové. Dotazník byl zákonným zástupcům dětí zprostředkován v online formě. Rodiče data vyplňovali převážně ze Zdravotního a očkovacího průkazu. Celkově byla nasbírána data od 110 respondentů, z toho 56 dívek a 54 chlapců. Vybraná data byla následně porovnávána s daty, která byla nasbírána prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. V kategorii očkování bylo zjištěno, že každý jedinec byl očkován všemi povinnými vakcínami danými zákonem. Z nepovinných vakcín byla nejčastěji aplikována očkovací látka Prevenar 13, a to v 39 případech ze 110 respondentů. V kategorii nemocnost dětí se zkoumala tyto dětská onemocnění - katary horních cest dýchacích, alergie, ekzém a akutní zánět středního ucha. Bylo zjištěno, že většina nekojených děti našeho souboru byla celkově méně nemocná než děti kojené. Tento výsledek se shoduje s výzkumem studentky Terezy Šafránkové, avšak není v souladu s některými odbornými publikacemi například (Muntau, 2014) nebo (Nevoral et al., 2013). V poslední části výzkumu, která se týkala tělesných rozměrů dětí do jednoho roku života, výsledky ukazují, že nekojení jedinci častěji převyšují svými průměrnými hodnotami ve vývoji děti kojené. Základní tělesné rozměry dětí od narození do 1 roku byly porovnány s výsledky Celostátního antropologického výzkumu z roku 2001 (CAV, 2001). Statisticky velmi významné hodnoty byly nalezeny u tělesné hmotnosti kojených ročních chlapců (p=0,000), tělesné délky šesti měsíčních (p= 0,007) a ročních kojených chlapců (p=0,001), obvodu hrudníku při narození u dívek (p= 0,001) i chlapců (p= 0,004), obvodu hlavy při narození (p= 0,000) a v šesti měsících kojených chlapců (p= 0,003) a BMI u nekojených dívek při narození (p= 0,002).
|
|
|
Stanovení antiepileptik v mateřském mléce pomocí chromatografických metod
Ernestová, Viktoria ; Hložek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje vývoji nové metody pro stanovení vybrané skupiny antiepileptických léčiv (brivaracetam, eslikarbazepin, felbamát, gabapentin, lakosamid, perampanel, pregabalin, rufinamid) v lidském mateřském mléce. Důvodem stanovení antiepileptických léčiv v této poměrně komplexní matrici je posouzení a optimalizace užívání uvedených léků u kojících matek, aby nedošlo k zbytečné a rizikové expozici kojenců. Výše uvedené léky mají různé nežádoucí vedlejší účinky, které mohou mít negativní vliv nejen na matku, ale i na kojené dítě. Pro přípravu vzorků byla použita metoda proteinové precipitace pomocí směsi acetonitril/methanol. Ke stanovení koncentrací uvedených léčiv byla vyvinuta a testována metoda založená na kapalinové chromatografii s tandemovou hmotnostní detekcí. V průběhu testování byly vyzkoušeny různé chromatografické kolony s odlišnými stacionárními fázemi, aby byly dosaženy optimální separační podmínky a experimentální nastavení pro celou paletu testovaných antiepileptik. Celá metodika bude následně validována podle všeobecných doporučených pokynů pro validaci klinických a toxikologických metody dle mezinárodního standardů a bude zamýšleno její užití v rutinní laboratorní praxi.
|
|
|
Mikrobiální diverzita mateřského mléka a její vliv na střevní mikrobiom kojenců
Novotná, Jana ; Vítová, Eva (oponent) ; Trachtová, Štěpánka (vedoucí práce)
Mateřské mléko je považováno za nejdůležitější zdroj výživy pro kojence a novorozence díky svému obsahu všech potřebných živin a bioaktivních složek, které pozitivně ovlivňují imunitní systém dítěte. V teoretické části mé práce se pojednává o mikrobiálním složení mateřského mléka a jeho proměně v závislosti na fázích kojení a dalších faktorech. Experimentální část je zaměřena na identifikaci vybraných bakteriálních kmenů v mateřském mléce a stolici kojeného dítěte a dítěte krmeného umělou mléčnou stravou. Pro analýzu byly použity sbírkové kmeny bakterií patřící do rodů Bifidobacterium, Lactobacillus a Candida. DNA byla izolována pomocí fenolové extrakce, pomocí magnetických nosičů a komerčním kitem. Přítomnost bakteriální DNA byla prokázána analýzou qPCR s použitím rodově specifických primerů pro vybrané bakterie.
|
|
|
Probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika v mateřském mléce a formulích
ŠEBÍKOVÁ, Lucie
Střevní mikrobiota tvoří přibližně 80 % naší imunity. K největšímu osídlení mikroorganismy dochází v prvních 1000 dnech života dítěte, proto je důležité dbát na vyváženou stravu, která bude adekvátně podporovat růst a diverzitu střevní flóry. V teoretické části své práce přiblížím složení mateřského mléka a druhy náhradní mléčné výživy. Dozvíte se, že na složení střevní mikrobioty se podílí mnoho faktorů. Pokud dojde k dysmikrobií, například následkem dlouhodobého užívání antibiotik, může to mít za následek rozvoj metabolických, imunologických a psychických poruch. Cílem mé bakalářské práce bylo zjistit obsah probiotik, prebiotik, postbiotik a synbiotik v mateřském mléce a formulích v 1., 6., 12. a 18. měsíci. Data jsem čerpala z odborné literatury a ze stránek firem vybraných mléčných výživ. Pro zjištění konkrétního příjmu sledovaných látek jsem vyhodnotila jídelníčky od 10 respondentů. Mateřské mléko je nejpřirozenější formou výživy, proto je předlohou pro výrobu mléčných formulí. Dle obsahu synbiotik jsou mateřskému mléku nejvíce podobná mléka Hipp BIO combiotik a BEBA COMFORT HM-O. Nutrilon advance má ze sledovaných mlék nejpodobnější obsah prebiotik, což se potvrdilo i při sledování konkrétního příjmu z jídelníčků. Nutrilon a Hami obsahují jako jediná mléka postbiotika díky výrobnímu procesu řízené fermentace Lactofidus. Tyto údaje by mohly přispět k rozhodování jakou náhradní mléčnou výživu zvolit, pokud nemůže být dítě kojeno. Jelikož jsem ale ve své práci nehodnotila celkové složení mléčných formulí, ale pouze obsah sledovaných látek, nemůžeme vycházet z toho, že mléka, kterým vyšly nejlepší hodnoty jsou nejvhodnější variantou výživy. Výběr formulí by měl být konzultován s pediatrem nebo nutričním specialistou.
|
|
|
Problematika výživy kojenců a batolat
SVOBODOVÁ, Sabina
Cílem mé bakalářské práce je teoreticky shrnout výživu kojenců a batolat, porovnat přirozenou kojeneckou výživu a umělou kojeneckou výživu. Dále zjistit vliv přirozené kojenecké výživy a umělé kojenecké výživy na dítě, vliv kojení do ukončeného 6. měsíce a kojení delšího než 6 měsíců, a také zmapovat stravu kojících matek. Výzkumné otázky jsem položila čtyři. Jaký má vliv nahrazení přirozené kojenecké výživy umělou kojeneckou výživou na dítě? Jaký má vliv na dítě délka kojení? Jakým způsobem jsou matky informovány o výživě při kojení a výživě dětí? Jakou volí matky přechodnou stravu u dětí? Výzkum je prováděn u 10 maminek a jejich dětí pomocí dotazníku, kazuistik a případných rozhovorů. Dotazník obsahuje 21 položených otázek. Pro sběr odpovědí jsem použila jak vytištěné dotazníky, tak i sběr pomocí internetového portálu Survio.cz. Následně jsem maminky žádala o vyplnění pětidenního jídelníčku jejich dětí. Výsledné hodnoty jídelníčku jsem získala pomocí aplikace Nutriservis profi. Při sběru dat z dotazníku se ukázalo, že devět z deseti dětí bylo ve věku batolete. Některé z oslovených maminek, které mají děti jak ve věku kojence, tak batolete, zaměřily dotazník na své starší dítě. Žádná z maminek používající umělou kojeneckou výživu neuvedla, že by na její dítě měla tato výživa negativní vliv. Ukázalo se, že hodnoty získané z jednotlivých jídelníčků odpovídají doporučením týkajícím se kojenecké a batolecí výživy.
|
|
| |
|
|
Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě
NOVÁKOVÁ, Eliška
Cílem mé bakalářské práce s názvem Srovnání váhového přírůstku mezi plně kojenými kojenci a kojenci na umělé výživě je, jak maminky přistupují ke kojení a k příkrmům u svých dětí od narození do ukončeného šestého měsíce. Konkrétně tedy porovnat děti, které jsem rozdělila do tří skupin, a to: Kojenci, kteří jsou výlučně kojení do ukončeného šestého měsíce bez jakéhokoliv příkrmu a dalších tekutin. Druhou skupinu kojenců tvoří ti, kteří byli kojeni, ale i přikrmováni, například kvůli neprospívání a podobně. A třetí skupina jsou děti, které jsou od narození přikrmovány a nebyly kojeny vůbec. Toto téma jsem si vybrala, protože jsem sama matka rok a půl staré dcery a pohybuji se mezi maminkami, které o těchto věcech často diskutují. Většinou se dohadují o výhodách kojení a dělají velké rozdíly mezi dětmi, které jsou přikrmovány. V teoretické části bakalářské práce jsem studovala hlavní rozdíl mezi mlékem mateřským, kravským a formulemi. Dále jsem se věnovala příkrmům. Zejména kdy je vhodné s nemléčnými příkrmy začít, který druh zeleniny vybrat a jak příkrm připravit a servírovat malému kojenci. Ve výzkumné části jsem se zaměřila na to, zda maminky kojí. Pokud nekojily, požádala jsem je o vysvětlení, z jakého důvodů to bylo. Zda nemohly, či nechtěly kojit. Také jakou umělou výživu svým dětem dávají matky nejčastěji. Na trhu je totiž velký výběr různých druhů dětských formulí a každý si může vybrat. Ne každému dítěti vyhovuje to stejné a rozdíl je také v ceně umělého mléka. Ptala jsem se maminek, v jakém věku dítěte a kdy zařazují do jídelníčku příkrmy a se kterými nejčastěji začínají. Dříve se začínalo výhradně příkrmy z mrkve, dnes se spekuluje, že je mrkev moc sladká, proto maminky preferují spíš dýňové pyré.
|
|
|
Vliv informovanosti a odborné pomoci na délku výlučného kojení
Jindřichová, Michaela ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výlučného kojení - zejména vlivem informovanosti kojících žen a odborné pomoci na délku výlučného kojení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části je krátce popsána fyziologie laktace, složení mateřskéhomléka, jeho porovnání s náhradní kojeneckou mléčnouvýživou a také jeho přínosy pro matku a dítě. Dále se zabývá zásadami úspěšného kojení, správnou technikou, podporou kojení, nejčastějšími obtížemi, které se během kojení mohou vyskytnout, a doporučenými postupy k jejich zvládnutí. Praktická část byla zpracována na základě anonymního dotazníkového šetření, které proběhlo od prosince 2021 do března 2022 ve 4 ambulancíchpraktickéholékaře pro děti a dorost na území hlavního města Prahy a okresu Praha-východ. Dotazníkbyl určen pro matkykojenců mezi ukončeným 6. - 12. měsícem věku, kteří jsou jejichprvním dítětem. Šetření se zúčastnilocelkem 32 respondentek. Hlavním cílem práce bylo zjistit,zda odborná pomoc poskytnutá při obtížíchběhem výlučného kojení pomáhá významně prodloužit délku výlučného kojení (s porovnáním vlivu jednotlivých profesí). Sekundárními cíli bylo zjistit podíl matek, které odbornou pomoc během výlučného kojení potřebují, zjistit nejčastější obtíže, se kterými se kojící matky potýkají, a zjistit...
|
|
|
Vyrostli jsme na Sunaru-marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy.
Fišer, Ondřej ; Hejlová, Denisa (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce Vyrostli jsme na Sunaru - marketingová komunikace v oblasti kojenecké výživy pojednává o problematice propagace kojenecké výživy se zaměřením na komunikaci značky Sunar. K lepšímu pochopení souvislostí slouží úvod do historie kojení a vývoje umělé kojenecké výživy. Následuje případová studie kauzy společnosti Nestlé, jež znamenala významné změny ve vnímání problematiky marketingu kojenecké výživy a v právních úpravách omezujících výrazně možnosti marketingové komunikace v tomto segmentu. Stručně je uvedena i legislativa týkající se této problematiky. Po stručném představení společnosti Hero a značky Sunar pak následuje samotná analýza a popis jednotlivých prvků užitých ve vybraných vzorcích reklamního materiálu, které jsou zasazeny do širšího společenského a historického kontextu a konfrontovány na základě obecných teorií marketingové komunikace. Práce též zmiňuje nejdůležitější nevládní organizace podporující kojení a jejich aktivity. Celá práce má za cíl přiblížit způsob komunikace značky Sunar vycházející z vnímání značky spotřebiteli a shrnout poznatky z oblasti komunikačních strategií firem vyrábějících produkty kojenecké a dětské výživy.
|
|
|
Úroveň informovanosti kojících žen o přínosech kojení
Poukarová, Hana ; Matulová, Martina (vedoucí práce) ; Floriánková, Marcela (oponent)
Cílem předkládané práce je zjistit úroveň informovanosti kojících žen o přínosech kojení. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je popsána historie kojení, složení mateřského mléka, předpoklady úspěšného kojení a kontraindikace kojení. Dále jsou zde popsány přínosy kojení pro dítě a pro matku spolu s faktory, které kojení ovlivňují. Je tu zmíněna také informační podpora kojení v ČR. Pro zpracování praktické části mé práce jsem použila kvantitativní výzkum, konkrétně anonymní nestandardizovaný dotazník vlastní konstrukce, který byl rozdáván kojícím ženám. Při jeho sestavení jsem vycházela z předem stanovených cílů a výzkumných otázek. Zvolila jsem metodu šetření PAPI (paper and pen interviewing) a pro interpretaci výsledků jsem využila základní statistické metody - absolutní a relativní četnost. Cílem práce bylo zjistit informovanost kojících žen o přínosech kojení pro dítě i pro matku a také identifikovat, kde ženy nejčastěji hledají informace o kojení. Výzkum byl realizován v ambulanci pražské lékařky pro děti a dorost MUDr. Martiny Matulové. Do vyhodnocení výzkumu bylo zahrnuto celkem 88 dotazníků. Z výsledků vyplynulo, že ženy mají velmi dobrý přehled o tom, jak dlouho dítě výhradně kojit (66 % správných odpovědí), že mateřské mléko plně nahraditelné umělými...
|
host ::
RSS.